Ptáci

Pavlína Jíšová

1:DD#men se potichu ztrBmácí, okno zarůstá tmD#mou,
z myšlenek mých jsou ptC#áci, hlava je oblohF#ou,
sama několik nG#mocí odčítám ztráty svD#mý,
nemocná svoji mBmocí, oči mám bolavD#mý.
R:Já se nerada vzdC#ávám, když vím, že šanci mF#ám,
po pádu rychle vstC#ávám, smutku nepropadG#ám,
snad se mi někdy zdG#mává, že je naděje prD#myč,
srdce horký jak lBmáva najde od zámku klD#míč.
2:Ptáci oblohou krouží, klesají níž a níž,
v zrcadle nočních louží hledají svoji skrýš,
kam asi můj úsměv mizí, proč ho vymazal čas,
proč je najednou cizí důvěrně známý hlas.
3:Hejna v mlze se strácí, bledne okenní rám,
klid se do duše vrací, já jen vzpomínám,
už jen protivně chladí příběh, kterej mě hřál,
jiný ruce mě hladí, život běží dál.
R:+ sD#mrdce horký jak lBmáva najde od zámku klD#míč ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:28:01.248+00:00
Výsledky hledání: